Chřipka

Hlavní stránka | Užitečné rady a odkazy | Chřipka

Charakteristika

Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění postihující převážně dýchací cesty.Po uplynutí inkubační doby, tj. 12–48 hodin, se projeví rychlým nástupem vysoké horečky, zimnicí, schváceností, bolestí hlavy, svalů a kloubů.
Někteří nakažení mají nutkání na zvracení, děti dokonce často zvrací, trpí spavostí, omámením až halucinací, takže někdy bývá vysloveno podezření na zánět mozkových blan. Suchý, dráždivý kašel, který vždy doprovází chřipku, popřípadě i bolest za hrudní kostí, se u některých pacientů dostaví hned na počátku nemoci, u jiných o něco později. K nejčastějším komplikacím patří zápal plic, zánět vedlejších nosních dutin, zánět středního ucha apod. K vzácným komplikacím patří zánět centrálního nervového systému nebo srdce. U dospělých lidí, kteří již trpí nějakou chronickou chorobou, chřipka jeho průběh často zhoršuje. Malé děti a senioři jsou nejohroženější skupinou z důvodů komplikací plynoucích z onemocnění chřipkou, pro které často bývají hospitalizováni.

Chřipkové viry se z člověka na člověka šíří tzv. kapénkami. Jde o mikroskopické infekční částečky hlenu a slin obsahujících velké množství virových částic. U nemocného člověka jsou viry ve velkém množství přítomny v sekretu dýchacích cest. K tvorbě a uvolňování kapének pak dochází při kašlání, kýchání, ale i běžném mluvení. Kapénky se společně s okolním vzduchem dostávají při vdechu do dýchacích cest dalších lidí.

Intenzita výskytu chřipky není v průběhu roku rovnoměrná. Nejvíce případů lze pravidelně pozorovat v zimě, roční výskyt chřipky vrcholí v lednu nebo v únoru.
Většina lidí má tendenci chřipku podceňovat. Málo se však ví, že chřipka, ač jedna z nejběžnějších, je zároveň jednou z nejstrašnějších chorob, se kterými se lidstvo potýká. Počtem svých obětí se řadí k těm nejsmrtelnějším.
Chřipka může proběhnout jako lehké onemocnění, pokud je pacient ochoten dodržet klidový režim a ležet v posteli. V opačném případě může dojít ke komplikacím. Jejich závažnost se potom pohybuje od relativně neškodných až po život ohrožující dramatické stavy.
Proti chřipce se běžně doporučuje očkovat v období před předpokládaným výskytem chřipky, tj. od září do poloviny prosince. Očkovat lze také v období sezónního výskytu chřipky, přičemž je třeba, aby se očkovaná zdravá osoba vyvarovala možného kontaktu s touto infekcí, a to minimálně 14 dní po očkování, tj. dokud u ní nedojde k vytvoření dostatečné postvakcinační imunity. Pozdní očkování nemá vliv na kvalitu imunitní odpovědi, nezvyšuje riziko nežádoucích účinků ani nezhoršuje průběh případného onemocnění chřipkou.
Očkování proti chřipce je nutné provádět každoročně vzhledem ke genetickým změnám cirkulujících divokých chřipkových virů.

Kontraindikace očkování

Osoby s akutním horečnatým onemocněním nesmí být očkovány proti chřipce minimálně dva týdny po úplném vyléčení. Existuje-li známá přecitlivělost na některou ze složek vakcíny (např. antibiotika, vaječné proteiny, stabilizátory a inaktivační činidla), očkování s ní může být kontraindikováno.
Očkování proti chřipce se musí provádět každý rok, neboť aktuální chřipková sezóna je charakterizována prevalencí nových chřipkových kmenů odlišných od předešlé sezóny. Podmínkou očkování proti chřipce zůstává vyvolat a vytvořit dostatečně kvalitní protektivní účinnost přetrvávající minimálně šest měsíců. To splňují všechny chřipkové vakcíny. Studie imunogenity naznačují, že séroprotektivní protilátky perzistují minimálně u 70 % očkovanců ještě dva roky po očkování.

Upozornění

Očkování proti chřipce nechrání proti jiným virovým nebo bakteriálním respiračním onemocněním s podobnou symptomatologií jako má chřipka.

Interakce

Přestože lze podle české legislativy provádět současné očkování proti chřipce společně s jakýmkoli jiným očkováním inaktivovanými i živými vakcínami, vždy existuje individuální riziko snížené imunitní odpovědi pro některé z očkování, v důsledku čehož nemusí být dosažena očekávaná ochrana. Provádí-li se toto očkování odděleně, pak se očkuje proti chřipce dva týdny po jiném očkování inaktivovanými vakcínami případně čtyři týdny živými vakcínami. Je-li očkovací látka používána simultánně s jinou vakcínou nebo imunoglobulinem, podává se do jiného místa vpichu jinou injekční stříkačkou a jehlou.

Těhotenství a laktace

Očkování těhotných žen proti chřipce vyvolává odpovídající imunitní odpověď. Postvakcinační protilátky se pasivně přenášejí z očkované matky na novorozence, což přispívá k jeho ochraně vůči chřipce.
Dostupné údaje naznačují, že chřipková vakcína podaná v době těhotenství neovlivňuje vývoj plodu ani reprodukční schopnosti. Mezinárodní hodnocení bezpečnostních dat inaktivovaných parenterálních vakcín potvrdilo, že neexistuje žádný důkaz o vlivu tohoto očkování na vývoj plodu. Přestože vliv očkování proti chřipce na vývoj plodu není znám, výrobci chřipkových vakcín doporučují očkovat v těhotenství jen tehdy, je-li riziko možné nákazy větší než riziko očkování nezávisle na trimestru. Mimo to výrobci vakcín upřednostňují očkování proti chřipce ve druhém nebo třetím trimestru, případně ve druhé polovině těhotenství.

Další informace na http://www.chripka.cz