Riziko cestovní trombózy (Economy class syndrom)

Hlavní stránka | Užitečné rady a odkazy | Riziko cestovní trombózy (Economy class syndrom)

Economy class syndrom (syndrom turistické třídy) zahrnuje:

trombózu hlubokých žil dolních končetin a
plicní embolii,

která postihuje nejčastěji osoby přemisťující se letecky (turistickou třídou) na dlouhé vzdálenosti (lety delší než 4 hodiny).

Rizikové faktory

Hluboká žilní trombóza a následná embolizace do plic zde vzniká v souvislosti s nehybným sezením, dehydratací, nevhodným (těsným) oblečením, sníženou tenzí kyslíku v letadle a popřípadě s dalšími rizikovými faktory žilní trombózy.

Příznaky se mohou manisfestovat již během letu, bezprostředně po výstupu z letadla nebo během několika dnů po letu.

Hluboká žilní trombóza a plicní embolie mohou vzniknout v souvislosti s jakýmkoliv dlouhým cestováním (letadlo, auto, autobus, vlak).

Letecká přeprava je nejrizikovější, protože cestující sedí ve stísněním prostoru, nemohou si udělat přestávku, kdy potřebují, nemohou konzumovat libovolné množství tekutin (jsou odkázáni na palubní personál, sami si tekutinu na palubu vzít nesmí), nemohou si vyvětrat apod.
V business třídě (ve srovnání s turistickou třídou) mají cestující přece jen více prostoru a tekutin, konzumaci alkoholických nápojů by se však měli vyhnout, jelikož tyto nápoje potencují dehydrataci.

Riziko cestovní trombózy

existuje u všech osob, tzn. i u těch, co nemají prokázaný tzv. trombofilní, hyperkoagulační stav nemají. Delší cesty letadlem než 4 h ( někdy se uvádí 6 h a déle) jsou rizikové. Je to syndrom economy class. Skrčené nohy, málo místa, menší saturace kyslíkem v letadle a nižší vlhkost v letadle.

Prevence:

Dostatečný pitný režim, každé 2 h vypít 250 ml, aby nebyla tzv.zahuštěná krev
Každou hodinu se v letadle projít tak 5 min, cviky v sedě – propínat paty, špičky, kroužení
Určitě si nebrat sedativa, snižují svalový tonus a tím zhoršují žilní návrat a zvyšují riziko trombózy.
Mít neškrtící oděv – povolit vsedě opasky, uvolnit oděv, aby se nestlačovaly pánevní žíly a nehromadila se krev v žilách DKK.
Vhodné jsou kompresivní punčochy II. kompresivní třídy ( délka od špiček až po třísla, tzv stehenní), zvyšují žilní návrat, podporují svalovou pumpu.
Velmi vhodná je aplikace tzv. nízkomolekulárních heparinů podkožně, které sice nehradí zdravotní pojišťovny, ale ceny nejsou vysoké, pohybují se kolem 200 Kč až 400 Kč za dvě injekce. Jedna injekce pro cestu tam, druhá pro cestu zpět. Zabrání vzniku žilních trombů. Injekci si pacient aplikuje sám do kožní řasy na břiše 2 h před letem, tzn. po odbavení na letišti píchnout např. na toaletě. Anopyrin či Acylpyrin na hlubokou žilní trombózu je neúčinný! Účinek není nulový , ale je zanedbatelný.

Ke vzniku hluboké žilní trombózy může dojít i se zpožděním, třeba až 10 až 14 dnů po letu. Pokud se dodrží uvedená doporučení pro dálkové lety, nemusíte se hluboké žilní trombózy obávat.